Týral mě, znásilnil mě a nakonec mi vzal děti

Příběh Báry, kterou zcela zničil její manžel.

Bára vyrůstala s matkou, která po rozvodu se svým manželem začala v nadměrné míře pít alkohol. Svou frustraci a hněv pak často otáčela i proti Báře, a to tak, že jí bila či slovně urážela a ponižovala ji.

Když Bára v 18 potkala Mirka, který jí slíbil, že ji pomůže a bude jí milovat, uvěřila mu a po krátké známosti se k němu nastěhovala. Z počátku vztahu bylo vše zalité sluncem. Mirek Báře často říkával, jak moc jí miluje, snažil se a postupně s ní pomalu začal manipulovat.

Asi po třech měsících vztahu přišla první facka. Mirek Báře vysvětlil, že si jí zasloužila. A Bára, která na to byla zvyklá z domu od své matky tomu uvěřila. Mirek začal čím dál tím víc pít alkohol. Když byl pod vlivem, často se uchýlil k násilí na Báře.

Jednoho dne Báře došla trpělivost a chtěla vztah s Mirkem ukončit. Ten jí však jako zdatný manipulátor namluvil, jak se změní, jak se bude snažit, jak se začne léčit ze závislosti na alkoholu. A skutečně se o to i pár týdnů snažil. V té době Bára otěhotněla...

Bára byla nadšená, rodinu si velmi přála. I Mirek byl z počátku velmi nadšený a na miminko se těšil. Bára si tak na chvíli začala myslet, že by se mohl kvůli dítěti změnit, začít se chovat jako chlap. Také doufala, že jí jako těhotné nebude ubližovat. A taky tomu tak pár týdnů bylo. Pak se ale vše vrátilo do starých kolejí.

Mirek začal své fyzické násilí stupňovat. Na začátku to byly "jen" facky, poté přešel k ranám pěstí, škrcení, několikrát Báře držel hlavu pod vodou ve vaně, když se koupala a jednou jí také nahou vyhodil v paneláku na společnou chodbu, kde jí klečením přede dveřmi a omlouváním se ponižoval asi 30 min.

Bára se tedy rozhodla navštívit psychiatra. Celou situaci velmi špatně zvládala. Chtěla poradit, co má dělat. Lékař jí poradil, že by celou věc měla oznámit policii a od Mirka odejít. Bára se však velmi bála, argumentovala také tím, že nechce vzít dítěti rodinu. Danou věc tedy neoznámila, pouze se svěřila Mirkově matce.

Mirkova maminka je velmi hodná a starostlivá žena. Její manžel se k ní choval obdobným způsobem, jako Mirek k Báře. Bára tedy získala alespoň jednoho spojence. A Mirkova maminka se snažila syna za každý takový exces alespoň pokárat. Zároveň začala Mirka lanařit, aby si Báru vzal. A Mirek to kvůli matce udělal.

Opět to na chvíli vypadalo, že by se vše mohlo otočit k lepšímu. A že už Mirek bude dobrým mužem a otcem. Dokonce začal hovořit o tom, že by si přál, aby se pokusili o další dítě. Moc si ho přál, pořád o tom mluvil, Báru přemlouval, sliboval a snažil se. Toto období však vydrželo opět jen pár týdnů a Mirek začal Báře znovu ubližovat.

Jeho násilí došlo tak daleko, že jednoho dne Báru před zraky jejich společného v té době 3 letého dítěte na zemi v kuchyni znásilnil. Bára se po tomto psychicky zhroutila. Za pár týdnů zjistila, že z tohoto znásilnění otěhotněla. Nedokázala si v této situaci představit, že by od něj odešla. Těhotná, na rodičovském příspěvku, bez peněz, zázemí. A tak tiše trpěla dál.

Fyzické, psychické, ekonomické, sociální a sexuální násilí zvládala trpět ještě další tři roky, než dostala nabídku pomoci, že pokud by jí Mirek znovu ublížil, stačí dát vědět a okamžitě bude pro ní i pro děti zajištěn odvoz a zázemí. A Bára toho zanedlouho po surovém fyzickém útoku a vyhrožování zabitím skutečně využila.

Problémem bylo, že odcházela se třemi igelitkami a 450 Kč na účtu ke zcela cizímu člověku do malého bytu 1+1. Měla strach, co by stalo dětem, které mají obě poruchu autistického spektra. Jak by tento neplánovaný odchod zvládly. Neměla peníze na to, aby jim cokoliv mohla koupit a zároveň ani možnost a čas při útěku pobrat všechny jejich věci. Doufala tedy, že se o ně Mirek bude schopen na pár dní postarat a že jim neublíží. Ona rychle zajistí bezpečné zázemí, práci, finance a pro děti se v řádu pár dnů vrátí.

Bára se situací poprala velmi obdivuhodně. Během jednoho týdne si zajistila práci, dostatečně velký byt, vybavila jej, navštívila krizové centrum, podala trestní oznámení na manžela, našla si psychologa a chtěla se vrátit pro děti, pro které zajistila školku i lékaře v místě nového bydliště. Mirek však mezitím byl rychlejší, navštívil OSPOD a policii, všem namluvil svou verzi příběhu, jak "krkavčí matka" opustila své dvě děti a on zůstal chudák na vše bez předchozího upozornění ze dne na den sám. A OSPOD mu tuto verzi uvěřil. Zároveň Mirek jako první stihl podat návrh na svěření dětí do péče a návrh na rozvod manželství.

Trestní oznámení na týrání osoby žijící ve společném obydlí policie nejdříve nesprávně vyhodnotila jako přestupek. Poté, co se Bára obrátila na Věřím ti, daly se věci do pohybu. Proti postupu policie bylo podáno několik stížností. Tyto však státní zastupitelství nejprve v zákonné lhůtě nevyřídilo, následně se vyjádřilo tak, že shledává postup policie jako správný. Proto byla podána další stížnost na nadřízené státní zastupitelství, které stížnost vyhodnotilo jako oprávněnou a přikázalo státnímu zastupitelství a policii ve věci zahájit trestní řízení. Bára však tímto ztratila zcela zbytečně půl roku.

I přes to, že Bára i děti byly zatím v přípravné fázi vyhodnoceny jako oběti domácího násilí, pro všechny tři svědčí i zprávy od psychologů a v rámci opatrovnického řízení soud i OSPOD konstatovali za prokázané domácí násilí ze strany Mirka vůči Báře, i přes to soud rozhodl a zatím nepravomocně svěřil obě děti do péče otce.

Báru teď čeká dlouhý boj o děti a velmi dlouhé a náročné trestní řízení. Bára však slíbila, že kvůli dětem to nikdy nevzdá!